Vítejte na mých stránkách

Jak jsem se k tomu včelaření vůbec dostal?! Zamyslím-li se , tak mi to přijde jako zákonitý výsledek mého zájmu o přírodu a přírodní vědy.Můj zájem byl veliký a měl jsem ho od útlého dětství. Vždy sem se živě zajímal o cokoliv zajímavého. Sama příroda se svými zákonitostmi a krásou je více než zajímavá,  je prostě fascinující…

Přibližně ve čtvrté třídě základní školy jsem začal s entomologii. V přírodě jsem trávil hodně času, jednak kvůli svému dalšímu koníčku, kterým je horolezectví a také houbaření. Samozřejmě sem si nemohl nevšimnout všelijakých hmyzáků, kteří se v naší krásné přírodě jenom hemžili. Jako asi každého, mne prvně uchvátili motýli. Nejdříve denní, všechny  babočky, běláskové, žluťáskové, okáči, perleťovci apod. Postupně jsem začínal pronikat do světa nočních motýlů a to teprve začalo být zajímavé. Dále na řadu přišli brouci. Já v úžasu začal zjišťovat, kolik jich je druhů a jak zajímavý a rozdílný život mají. Finálním entomologickým zájmem se mi staly blanokřídlí. Různé druhy čmeláků, včel, mravenců a vos. Začal jsem si všímat, že existuje mnoho samotářsky i sociálně žijícího hmyzu -řádu blanokřídlých. Jednou jsem si četl ve své oblíbené knize Světem zvířat a byla tam stránka věnovaná včele medonosné. Bylo jen takové základní info o včelách a já si hned druhý den zašel do knihovny s tím, že sháním nějaké knihy o včelách a včelaření. Našla se jedna kniha, která mi  „změnila" život. Tou knihou byla včelařská encyklopedie z padesátých let. Celé dny a večery jsem četl a zrodil se ve mně včelař teoretik. Byl jsem naprosto uchvácený světem včel a včelařením. Od té doby jsem nemohl klidně spát… Něco mi  stále chybělo. Ano byly to včely.

 Všude po okolí jsem se pídil po včelách a včelařích. Náhodou jsem objevil včelín pana Řehoříka. Znal jsem jen jako ministrant z kostela,ale nevěděl jsem, že včelaří . O to větší překvapení to bylo. Zmínil jsem mu svůj zájem o včelaření a on mne pozval po nedělní mši na svůj včelín. Poprvé jsem ucítil tu omamnou vůni včel, medu, propolis a včelína jako takového. Docházel jsem na včelín a nechal si vysvětlit praktické aspekty včelaření. Tehdy jsem také dostal svůj první úl, medomet, kuřák a pár dalších věcí. Jen ty včely jsem stále neměl, protože pan Řehořík jich neměl nazbyt,ale slíbil mi roj. Měl jsem tedy vše u babičky na zahradě připravené a vystrojené pro roj a čekal na to, až jej dostanu. Mezitím, jsem si vyráběl, rámky, roják, stříšky, podstavce pod úly spoustu dalšího. Jednoho červnového dne, jsem při procházce v podhradí viděl u jiného včelaře, jak se mu právě vyrojily včely. Roj to byl pěkně velký,ale sedl si na vysokou hrušeň. Nevěděl jsem čí je to včelín, tak jsem se ptal po sousedech a zjistil, že včelař je v práci a odpoledne přijde. Několik hodin, jsem čekal u plotu a sledoval roj, trnul hrůzou že odletí a nejistotou , jest-li včelař bude ochoten mi roj prodat, nebo věnovat. Vše nakonec dobře dopadlo a pan včelař mi roj dal se slovy „já tam za nim nepolezu, je to na mě moc vysoko, když si ho sundáš, je tvůj" A já si ho sundal, díky horolezení, jsem byl ve výškách jako ryba ve vodě. Roj se musel sebrat do jutového pytle., protože s rojáčkem se do špice hrušně nedalo dostat. Při sbírání, jsem poprvé dostal víc než jedno žihadlo, bylo jich přes 25, pálilo to jako čert,ale já byl šťastný jako snad nikdy před tím. Roj sem si na druhý den odnesl v rojáčku k babičce do sklepa a třetí den jen usadil do vystrojeného úlu na zahradě. No a tak začalo mé včelaření, kterému se věnuji již bezmála 20 let.

 

Vítám vás na  stránkách věnovaných hlavně mému včelaření. Postupně podle volného času budou přibývat různé zajímavosti ze života včel a také z mého včelaření. 

Jak jsem se k tomu včelaření vůbec dostal?! Zamyslím-li se , tak mi to přijde jako zákonitý výsledek mého zájmu o přírodu a přírodní vědy.Můj zájem byl veliký a měl jsem ho od útlého dětství. Vždy sem se živě zajímal o cokoliv zajímavého. Sama příroda se svými zákonitostmi a krásou je více než zajímavá,  je prostě fascinující…

Přibližně ve čtvrté třídě základní školy jsem začal s entomologii. V přírodě jsem trávil hodně času, jednak kvůli svému dalšímu koníčku, kterým je horolezectví a také houbaření. Samozřejmě sem si nemohl nevšimnout všelijakých hmyzáků, kteří se v naší krásné přírodě jenom hemžili. Jako asi každého, mne prvně uchvátili motýli. Nejdříve denní, všechny  babočky, běláskové, žluťáskové, okáči, perleťovci apod. Postupně jsem začínal pronikat do světa nočních motýlů a to teprve začalo být zajímavé. Dále na řadu přišli brouci. Já v úžasu začal zjišťovat, kolik jich je druhů a jak zajímavý a rozdílný život mají. Finálním entomologickým zájmem se mi staly blanokřídlí. Různé druhy čmeláků, včel, mravenců a vos. Začal jsem si všímat, že existuje mnoho samotářsky i sociálně žijícího hmyzu -řádu blanokřídlých. Jednou jsem si četl ve své oblíbené knize Světem zvířat a byla tam stránka věnovaná včele medonosné. Bylo to jen takové základní info o včelách a já si hned druhý den zašel do knihovny s tím, že sháním nějaké knihy o včelách a včelaření. Našla se jedna kniha, která mi  „změnila" život. Tou knihou byla včelařská encyklopedie z padesátých let. Celé dny a večery jsem četl a zrodil se ve mně včelař teoretik. Byl jsem naprosto uchvácený světem včel a včelařením. Od té doby jsem nemohl klidně spát… Něco mi  stále chybělo. Ano byly to včely.

 Všude po okolí jsem se pídil po včelách a včelařích. Náhodou jsem objevil včelín pana Řehoříka. Znal jsem jej jako ministrant z kostela,ale nevěděl jsem, že včelaří . O to větší překvapení to bylo. Zmínil jsem mu svůj zájem o včelaření a on mne pozval po nedělní mši na svůj včelín. Poprvé jsem ucítil tu omamnou vůni včel, medu, propolisu a včelína jako takového. Docházel jsem na včelín a nechal si vysvětlit praktické aspekty včelaření. Tehdy jsem také dostal svůj první úl, medomet, kuřák a pár dalších věcí. Jen ty včely jsem stále neměl, protože pan Řehořík jich neměl nazbyt,ale slíbil mi roj. Měl jsem tedy vše u babičky na zahradě připravené a vystrojené pro roj a čekal na to, až jej dostanu. Mezitím, jsem si vyráběl, rámky, roják, stříšky, podstavce pod úly spoustu dalšího. Jednoho červnového dne, jsem při procházce v podhradí viděl u jiného včelaře, jak se mu právě vyrojily včely. Roj to byl pěkně velký,ale sedl si na vysokou hrušeň. Nevěděl jsem čí je to včelín, tak jsem se ptal po sousedech a zjistil, že včelař je v práci a odpoledne přijde. Několik hodin, jsem čekal u plotu a sledoval roj, trnul hrůzou že odletí a nejistotou , jest-li včelař bude ochoten mi roj prodat, nebo věnovat. Vše nakonec dobře dopadlo a pan včelař mi roj dal se slovy „já tam za nim nepolezu, je to na mě moc vysoko, když si ho sundáš, je tvůj" A já si ho sundal, díky horolezení, jsem byl ve výškách jako ryba ve vodě. Roj se musel sebrat do jutového pytle., protože s rojáčkem se do špice hrušně nedalo dostat. Při sbírání, jsem poprvé dostal víc než jedno žihadlo, bylo jich přes 25, pálilo to jako čert,ale já byl šťastný jako snad nikdy před tím. Roj sem si na druhý den odnesl v rojáčku k babičce do sklepa a třetí den jen usadil do vystrojeného úlu na zahradě. No a tak začalo mé včelaření, kterému se věnuji již bezmála 20 let.
Blog mladého včelaře se spoustou dobrých nápadů.
Mé rodné město a místo kde včelařím :-)
 profesionální včelař, zlepšovatel, autor mnoha krásných fotek ze života včel
 Šlechtitel a chovatel matek Vigor, vědecký pracovník a spolutvůrce úlového systému Optimál
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
odběr měli v zimě 2000

odběr měli v zimě 2000

včela na pravo-tady je zase binec kdo to má uklízet!

včela na pravo-tady je zase binec kdo to má uklízet!

Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one